
Po Petrovi je řada na mně. Jsem Pavla — webová a grafická designérka, máma a Lokeťačka. Jsem součástí kulturní komise a kreativního uskupení „padede", které mimo jiné pořádá eventy Drink&Draw, a také tvořím bilboardy a kulturní přehledy pro Loket. Tady je šest mých míst, která o mě řeknou něco víc a také vypovídají o tom, jak Loket vnímám a proč mi na něm záleží.
📍 1. zastavení: Sídliště Sportovní Bydlím na Sportovní šest let — sem jsem přišla z Chodova, předtím jsem bydlela v Karlových Varech a Nejdku. A tady jsem se stala Lokeťačkou. Ne papírově, ale doopravdy. Loket se člověku rychle dostane pod kůži a už si to moc nedokážu představit jinak. Tohle loketské sídliště je ale na rozdíl od těch varských malé, klidné, je tu blízko do lesa i do centra. Chybí tu ale místa, kam by mohli zajít mladí. Pumptrack, skatepark nebo třeba i traily — sportoviště, kde si každý najde to svoje. Loket má být živý pro nás všechny, nejen pro návštěvníky, a zrovna teenageři jsou tu opomíjenou skupinou.
📍 2. zastavení: Nadlesí — zahrada Nadlesí je součást Lokte, stejně tak jako Dvory a Údolí, a nemělo by se na něj zapomínat. Máme tam zahradu — místo, kde je člověk blíž přírodě a klidu. Kde zkouším vytvořit permakulturní zahradu a pěstovat zeleninu i ovoce v souladu s přírodou a bez chemie. Líbí se mi vize komunitní zahrady a environmentálního centra. Místa, kde si děti sáhnou na hlínu a pochopí, odkud jídlo pochází. Kde se lidé setkají a předají si zkušenosti, které se nikde nevyučují. Pro Loket by něco takového bylo přínosem.
📍 3. zastavení: Loketský Dráček Za tímto spolkem stojí skupina žen, která ve svém volném čase, bez nároku na odměnu, z čisté chuti vytvořila další místo pro komunitu. A co díky tomu máme? Pohádkový les, Maškarní bál, Drakiádu a desítky dalších akcí rozesetých po celém roce. A to není vše — v prostorách Dráčku běží kroužky a kurzy pro všechny generace. Arteterapie pro seniory, jóga, cvičení maminek s dětmi, angličtina, tanec. Místo, které myslí na každého a snaží se vlastními silami doplnit to, co chybí. Přesně takové spolky by město mělo podporovat. Nejen finančně, ale i tím, že jim dá zázemí a prostor, který si zaslouží.
📍 4. zastavení: Hřiště u Supiho potoka a amfiteátr Dvě místa, která mají jedno společné — jsou to místa pro lidi. A nejen pro turisty. Hřiště u Supiho potoka je jedinečné tím, jak je umístěné v přírodě — volně na něj navazuje potok, rybníčky a grilovací místo u řeky. Co ale postrádám, jsou veřejné toalety, které by zde ani v amfiteátru neměly chybět. Amfiteátr je zase jiný příběh. Je to místo, které má v Lokti nezastupitelnou roli — a které si zaslouží péči. Letos zde proběhl už druhý ročník festivalu hudby a umění Loketart, pro který připravuji grafiku. Je to jeden z projektů, kde se moje práce potkává s místem, kde žiju. Nezávislá kultura, která spojuje lidi. Živé město potřebuje i menší, nezávislou scénu — slavnosti, komunitní setkání, přednášky. Prostor pro setkávání místních. Město by mělo aktivně podporovat nekomerční akce, které jsou tu především pro Lokeťáky, a stejně tak spolky, které tuto část kultury tvoří.
📍 5. zastavení: Galerie Café Galerie Café není jen kavárna. Jsou tu kurzy keramiky a malování, komorní koncerty před vchodem, výstavy. Místo, kde se přirozeně potkávají lidé, kteří tvoří. Strávila jsem tu spoustu hodin na kurzech — s rukama od hlíny nebo se štětcem v ruce, mezi lidmi, kteří přemýšlejí podobně. A to je něco, co se těžko popisuje, ale snadno pocítí. Tvůrčí prostředí, kde se člověk může volně vyjadřovat a zároveň načerpat od ostatních, není samozřejmost. V Lokti ho máme.
📍 6. zastavení: Knihovna Někdy si říkám, jestli si vůbec uvědomujeme, co v Lokti máme. Místo, kam může přijít úplně každý. Jen tak. A něco si odnést — zážitek na rozmanitých kulturních akcích, klid a inspiraci mezi knihami nebo prostě hodinu v teple mezi přáteli. A co se týče těch akcí — knihovnice v jejich vymýšlení fakt nezahálí. Stačí se podívat na program a je jasné, že za ním stojí lidé, které jejich práce baví a kteří neustále hledají nové způsoby, jak knihovnu otevřít co největšímu počtu Lokeťáků. Taková místa ve městech mizí. V Lokti ho máme — a bylo by škoda, kdyby se o něj město staralo méně, než si zaslouží. ❤️
Proč kandiduji a co přináším: Když jsem se do Lokte přistěhovala, rychle jsem pochopila, že tohle město má něco, co jinde těžko hledáte. Že Loket přitahuje lidi talentované, kreativní, odvážné a zakořeněné — z kraje i různých koutů světa. Aktivní komunitu lidí, která se tu snaží tvořit široké spektrum akcí. Záleží mi na tom, aby to tak zůstalo. Nejsem tu jako pozorovatelka. Loket je místo, kde žiju úplně obyčejný život — vychovávám dceru, chodím se psem na procházky, sedím na kávě v místních kavárnách i zajdu na pivo. A zároveň se tu pohybuji mezi lidmi, kteří to město tvoří: mezi umělci, spolky, lidmi, kteří něco pořádají a organizují. To mi dává pohled, který podle mě v komunální politice chybí nejčastěji. Pohled člověka, který tu skutečně žije a chce, aby se Loket rozvíjel především pro nás všechny, kteří tu žijeme. Pavla Staňková Lokeťáci 💬 Které místo v Lokti je důležité pro vás? A které by si podle vás zasloužilo změnit k lepšímu?